MERRY CRISTMAS and HAPPY NEW YEAR 2012

Všem kamarádům, známým i náhodným návštěvníkům přejeme klid, pohodu, zdraví, štěstí a splnění i těch nejtajněší přání, o kterých se odvažují jen snít.

Fryštacký dogtrekking 8.10.2011

Kam čert nemůže nastrčí mě nebo kamarádky, které mají stejně bláznivé nápady jako já. O dogtrekku jsme na cvičáku mluvily už dlouho. Chodí ho Peťa Ušelová a holky se chytly , že teda půjdeme taky. Řešily jsme to hodně dopředu, a dodávaly si odvahu. Pak jsem koukla na internet a zjistila, že jsme nestihly poslat včas přihlášku. No zmatek, spousta telefonů, e mailů a na konec jsme se opradu přihlásily. Když jsem před Vendelkou řekla , že jdu trek, okamžitě se chtěla přidat. Moc se mi to nelíbilo, přeci jen je ještě moc mladá a já měla strach, aby se mi nestrhla. Byla urputná, tak jsem se rozhodla po domluvě s osazenstvem, které čítalo Věrušku s briardy Orimem a Nelou , Andreu s trevíkem Blackem, holky Smolkovy s borderkami Sky a Amálkou a našeho Filipa, že půjdeme kočárkovou. Ta měla měřit asi 10km.
Ráno 8.10. v sedm hodin mi zvonil telefon " Haníí jdeš ?? u nás prší a je hnusně se ozvalo ze sluchátka ". Mija Smolková na tom byla stejně jako já, nechtělo se jí do toho psího počasí."U nás neprší zněla má odpověď " , to netuše , že jak nastoupíme do auta k odjezdu začne a né málo.
Po příjezdu na místo startu do kempu Patriot na Držkové , kdy pršelo, bylo zima, hnusně jsem byla rozhodnutá jít opravdu tu krátkou variantu 10km, pak šup do tepla ke kávičce a teplé polévce. Filipovi to bylo jedno, když už vstal -:), Věrka s Andreou a taky naše Venda, ovšem jako jezinky duly a hučely, že mě nakonec zlomily a přehlásila jsem nás na turistickou v délce 33km.
Vypustili jsme psy s auta a ti byli maximálně nadšení, lítali kolem nás, šťastní, že se bude něco dít a hurááá bude prochajda, to že je venku hnus jim bylo jedno. Já jejich nadšení vůbec nesdílela, ale docela jsem se pobavila jak byli happy. Holky Smolkovy byly do této trasy vtaženy, chudery ani nevěděly jak a už jim nezbylo nic jiného, než jít bojovat s námi a netrhat partu bláznů.
Abych to zkrátila, nasadily jsme bederáky , mimochodem ty šila majitelka Rossovi maminky a moje kamarádka Pavla. Upnuli jsme si každý svého tahouna do postroje a vyrazili jsme polem, nepolem, lesem, blátem a cestou necestou, do kopců a z příšerných strků. S tím, že kam dojdem, tam dojdem a pak se necháme odvést do cíle "sběračem mrtvol". Chudák Filda bohužel psa neměl, tak to musel odedřít sám musíme mu na příště nějakého přikůpit -:).
Věrka s Andreou nám utekly hned v prvním kopci, tak jsme se dohodly, že půjdou a počkají nás v cíli. Bláhově jsem si myslela, že v půlce zavoláme a budeme tam dřív než ony.
Jak jsem už psala, šly jsme do kopce pak zase dolů, blátem, padal sníh a kroupy, pršelo, foukal ledový vítr a pak se na nás kouklo i sluníčko, sice jen na chvilku, ale přece. Nikdy bych si nemyslela, že se půjdu takhle plahočit a ničit dobrovolně. Venda šlapala neuvěřitelně vytrvale, ani jednou si nepostěžovala. Měla krizi na 16tém kilometru, tak jsem rozhodla, že končíme, ale ta za žádných okolností nepřiznala, že nemůže a trvala na svém, mami jdeme dál.Tak jsem jí přepříhla Rosse , ten měl přeci víc síly jako naše Tína a vyrazili jsme dál. Modlila jsem se, aby jsme se dostali blízko cesty odkud bychom Vendu snesli a pak odvezli. Díky intenzitě tahu hnědulína si Vendelka odpočala a na kopci už začala poskakovat a být veselá. Byla neustále v čele protože chlapeček musí být taky všude první. Ross i Tína se chovali moc vzorně. Tínečka nemá tolik síly , ale snažila se seč mohla holka jedna bláznivá, necukala a krásně táhla. Ross byl jako zkušený dogtrekkový pes , sklopil hlavu opřel se do postroje, občas čuchnul , tady byl pes, možná holka, ale zase se vrátil ke své práci. Byla jsem z psích dětí nadšená jak to zvládli.
Pak už to byla otázka cti dojít až do konce, pro mě, Vendu a myslím i Fildu. Holky Smolkovy byly myslím už rozhodnuty, že to prostě dojdou, pokud to Amálka zvládne.
Posledních osm kilometrů nás kropil vytrvalý liják, promokli jsme na kost, zima nebyla šli jsme rychle a tím se zahřívali, ale byl to hnus velebnosti. Cákalo mi to do očí, za krk. Venda šlapkala, psi táhli statečně vpřed. Jen přestali krapítko rozlišovat , zda jdeme do kopce nebo z kopce, pak to byl mazec. My klouzali po blatíčku a hodně se snažili nespadnout.
Vážení došli jsme všichni za 10 hodin a 15 minut, ve zdraví, unavení, ale šťastní, že jsme to dokázali a přežili.
Jsem velmi hrdá na Vendelku , která byla statečná a ve svých deseti letech to dala bez jediného pípnutí, nestěžovala si a makala. Fildovi moc děkuju, že se rozhodl a šel s námi, měl na starosti cestu a mapu. Ztratili jsme se jen párkrát / teda jednou jsme šli zkratkou, prutce do kopce a prudce z kopce, pak vedl někdo jiný hihihi/, ale bylo to hlavně špatným značením. Taky musím poděkovat Miji a Barče Smolkovým, moc hezky se mi s vámi šlapalo a povídalo holky díky moc. V cíli nás čekala vynikající čočková polívka, teplo v hospůdce kempu, psi sebou flákli pod stůl a usnuli spánkem spravedlivých a my rozmrzali a povídali.

BYLO TO SUPER PŘÍŠTÍ ROK JDEME ZAS

tady všechny fotečky od Smolkovic holek děkujeme moc

Tady fotečky Janči chelsové děkujeme teta

TADY MALÝ KVÍZ POZNÁTE CO JE JINAK ???? KDO JE KDO ??????? - :)

25.9.Bonitace Zbraslav u Rosic

V neděli po výstavě se konala na témže místě bonitace. Vzhledem k tomu, že má Ross splněny všechny podmínky a ještě něco navíc přespaly jsme s Vendelkou ve Zbraslavi a bonitace se zúčastnili. Ross ač navýsost znuděn byl uznán bonitační komisí za dospělého.

OD 25.9. 2011 JE C´ROSSO NEAR FUTURE CHOVNÝ PES

24.9.Klubová výstava Zbraslav u Rosic

Rosse jsem si nepořizovala pro výstavy. Prioritou je u nás agility a možná nějaký drobný výcvik poslušnosti, zakončený základními zkouškami. To se ještě uvidí, zda to klapne či nikoli. Proto jsem dlouze váhala zda mám chlapečka uvést i do kruhu výstavního. Nakonec po velkých prosbách naší Vendulky a taky drobnému, ale vytrvalému nátlaku mé kamarádky Marušky , která vystavuje hodně a ráda jsem podlehla a Rosse na klubovou výstavu přihlásila.
Výstavu posuzovali úžasní manželé Peter a Peggy Bailey z Anglie. Sálal z nich klid a pohoda, stále se oba usmívali.
Psi posuzoval Peter Bailey a Ross si ve třídě střední mezi šesti konkurenty vyběhal krásnou známku VÝBORNÝ 3 byla jsem na něj jak se patří hrdá.
Potkali jsme se tam s Beránkovými a Rosovou sestřičkou Cool Girl N.F./ Cessie/. Hnědulínovi se moc líbila a předváděl před ní úžasné tanečky. Posmáli jsme se velice a na krátké vídejko se můžete podívat tady moc za něj Beránkovým děkuji.

Velké díky patří také naší Vendulce fotila a fotila a vše poctivě dokumentovala rajče

Intenzivka s Terkou Královou

Na tuto intenzivku jsem byla hodně zvědavá. Terka běhá na ruku a úplně jinak než jsem schopna vůbec pochopit. Nice je hodně rychlá a nevím, jak to Terka dělá, že je vždy tam, kde být má a dělá to úplně přirozeně.
Mé obavy se potvrdily a já se půl intezivky trápila na překážkách číslo 1 - 5. Byl to mazec. Nakonec jsem to zvládla, ale byla jsem zedřená a chlapeček Ross taky. Díky mému špatnému vedení toho chudák naběhal moc. Je to zlatíčko a moc se snažil.
Snad se mi podaří znova si u Terky zaběhat. Byl to velký přínos nejenom pro mě, ale i pro Vendelku, která se s tím popasovala o moc líp než já. Holt mladší nožky i hlava to už je někde znát.

Velké díky za fotečky patří Evě Maděrové tady odkaz na její rajče

Intenzivka s NIKOL HANAČÍKOVOU potřetí

Nikol se před naší plánovanou intenzivkou zůčastnila semináře s Krisztou Kabai. Moc jsme si o tom povídaly a něco velmi drobně nám Nikol postavila na intenzivce. Řeknu Vám neuvěřitelné věci se dají zaběhnout i s našima dětma, když člověk ví, jak jim říct co se po nich chce. Otočky, křížení za zády a ještě spousta dalších neskutečných variací. Jestli já se naučím alespoň kousek toho všeho, budu na sebe moc pyšná a trenérce se myslím uleví. Stejné pocity myslím měla většina z nás. Počasí bylo opět parné, sluníčko připalovalo a plán plnilo na 100%. Chodily jsme s Vendou koupat vydatně psiska do Dřevnice, hned bych se tam s nimi naložila.
velké díky za fotečky patří Barči a Miji Smolkovým tady odkaz na jejich rajče

11. Mezinárodní mistrovství ČR border collií v agility

Letos jsem se poprvé zůčastnila Mistrovství republiky BCCCZ. Chlapeček hnědulín nedorostl ještě věkem - to podotýkám, na účast v dospěláckých závodech, tak jsem nás přihlásila do dvou běhů určených dětem. Byl to v sobotu běh tunelový a v neděli běh barelový. V sobotu se nám podařilo umístit se na sedmém místě ze čtyřiceti psích dorostenců, ale v neděli jsem já jako druhý z týmu selhala a špatně Rossovi vysvětlila co po něm chci. Tak jsme se trošku zakokónili a výsledek podle toho vypadal. Nejeli jsme však vyhrát, ale spíš okouknout, jak to vypadá na místě, kde se sejde skoro 250 borderek na prestižní akci.
Pojali jsme to jako krásný prodloužený víkend a v pátek navštívili Adršpašské skály a v sobotu skály Teplické. Je tam krásně a my jsme si tu přírodu a velikost skal jak se patří užili. Svezli jsme se na lodičkách, poslechli si super výklad o ztroskotání adršpašského Titaniku, posmáli jsme se velice. Psi se vykoupali v krásné čisté vodě , kterou nám poskytl bývalý pískovcový lom v adršpachu. Pro ty co tam nebyli natáčela se tam pohádka Třetí princ a Princ a Večernice. Počasí vyšlo ukázkově, baštu měli v kempu na Rozkoši taky výbornou. Pivo bylo vychlazeno a tu správnou teplotu, co vám budu povídat super víkend se vším všudy to byl.
Fotodokumentaci za celý víkend dělal náš Filip vytrvale a moc se mu povedla. Fildo díky moc. Ochutnávka zde .

Další fotky najdete tady adršpašské skály pátek a teplické skály sobota

Intenzivka s NIKOL HANAČÍKOVOU podruhé 5.6.

Nedá se to napsat jinak, Nikol z nás vytáhne i to co netušíme že v nás je, ale dělá to s takovou grácií a umem, že si člověk užívá každou minutu. Nemyslete si, není to procházka růžovou zahradou, je to intenzivka v tom pravém slova smyslu. Nikdy by mě nenapadlo co jsem schopna zaběhnout. No a Ross ? když dobře vedu prostě perfektní. Vendelka je na tom stejně, holky makaly až se z nich kouřilo. Vedro bylo na padnutí, po každé sekvenci jsme šly psiska vykoupat do po dešti hodně hnědé Dřevnice. Ještě že tam ta říčka teče. Psi se osvěžili a hurá zpět na parkur.
Připálili jsme se na sluníčku, užili si úžasný den se spoustou kamrádů prostě paráda. Aktivně strávený volný čas.
fotila Barča Smolková

Intenzivka s NIKOL HANAČÍKOVOU poprvé 29.5.

Vzhledem k tomu, že sobota celá propršela jsem měla docela strach jak nám bude počasí přát. Nahoře se slitovali a sluníčko svítilo, hřálo a my jsme se pomaličku opékali. Nikol je trenérka se vším všudy, prostě perfektní. Dokázala nám, že máme obrovské rezervy ve vedení našich svěřenců. Postavila nám docela težké sekvence , ale pod naprosto perfektním vedením jsme je zvládli všichni. Nikdy bych si nemyslela, že jsme já Rossovi a Vendulka Tíně schopny vysvětlit kam. Šlo to jako po másle a nestačila jsem se divit jak jsou děti šikovné. Stouplo mi hodně sebevědomí a moc se těším na další intenzivku. Sešli jsme se také část rodiny. Máma Browny, sestřička Trixi, táta Grey a náš Ross.
fotodokumentace od Katky Ajglové

Krajská výstava Zlín 28.5.

Nedalo mi a přihlásila jsem naše nejmladší na KV ve Zlíně. Vendulka jako handler měla s Tínou svou premiéru. Tínečka se předvedla perfektně v postoji i v pohybu, neskákala a neštěkala Vendelka profesionálně vedla i stavěla. Měla jsem z nich velkou radost a moc jsem jim fandila. Výsledek úžasný. Quincy Blue Vanilka / Tína / vítěz třídy otevřené, KRAJSKÝ VÍTĚZ Vendulka dostala medaili, Tína od nás spoustu pamlsků a byly šťastné obě. No a já hrdě jsem se dmula nad šikovností obou.
ROSS dopadl hůře. Panu rozhodčímu se zdálo, že má malou hlavu i hrudník, a atypický pohyb border kolie :-). Vysloužil si známku VD. Bylo mi řečeno " nebojte se on se ještě dodělá ", no a já na to " toho se právě bojím " . Ještě že chlapečka čeká spíše kariéra na poli agilitním, nikoli výstavním. Ufffffff
fotodokumentace od Barči Smolkové

Tady fotečky od Ivči Vranové děkujeme

Velikonoční intenzivka Opava

Letos jsme se na velikonoce vypravily Vendulka s Tínou a já s Rossem na první intenzivku k Martině Wasserbauerové. Byla jsem hodně zvědavá jak se s tím všichni porovnáme. Byl to prodloužený víkend s perfekní partou, spoustou trénování a zjistila jsem kde máme skryté rezervy. Hlavně tedy já, Venda i psi si poradili podstatně lépe. Ach jo zase já. Už se těším na další. Moc se nám tam líbilo.
Za fotečky děkujeme Janči Lejskové teta díky

Byli jsme si protáhnout perka v holešovské hale, pod taktovkou Martiny Konečné. Běhalo se opravdu intenzivně. Martina nám dala co proto, ale moc jsme si to Vendulka s Tínou i já s Rossem užili. Už se těšíme na další pokračování.V mezičase mi Ivča Vranová udělala krásné fotečky našeho hnědulína.

Dnes před rokem přišel ten den D

narodili se hnědulíni mámě Browny a tátovi Greydovi . Já byla nervózní jako prvnička jestli mi příroda přála a narodí se tem MŮJ VYSNĚNÝ CHLAPEČEK. Narodil se a já dostala ten úžasný opožděný dáreček pod stromeček. Všem sourozencům přejeme spousty hozených míčků, vyhrabaných děr a radosti v životě se super páníky, které mají.

Tady se můžete kouknout jak kluk rostl.

Říká se, jak na Nový rok, tak po celý rok. Hned prvního jsme vyrazili na krásnou zasněženou prochajdu. Kamarádi, psí smečka co si člověk může víc přát. Za fotečky moc děkujeme
Janči Lejskové teta moc díky